| DOMŮ | TEORIE | RUBRIKY |

Vandélie obecná

27. dubna 2018 v 18:39 | Petr |  Ryby



VĚDECKÝ NÁZEV: Vandellia cirrhosa
  • Stupeň ohrožení: Nezjištěno
  • Klasifikace: Strunatci (kmen), obratlovci (podkmen), ryby (nadtřída), paprskoploutví (třída), sumci (řád), kandirovití (čeleď)
  • Rozšíření: Jižní Amerika, Amazonie, Brazílie, Venezuela, Bolívie, Kolumbie, Ekvádor, Peru
  • Rozměry: délka 6 cm, šířka 5 mm
  • Hmotnost:
  • Potrava: Parazit, krev vyšších obratlovců

Historie a etymologie

Tohoto živočicha poprvé popsal francouzský zoolog Achille Valenciennes v roce 1846. Jedná se o rybu mnoha jmen. Oficiální název zní vandélie obecná, označuje se však také jako rybka kandiru podle čeledi, do níž patří. A pak je tu ještě jeden název - mnohem lidovější: šulinokaz cizopasný či šulinokaz žábropasný. A také neodborný název (či spíše přezdívka) rybí upír. V angličtině se vandélie označuje jako toothpick fish - tedy "párátková ryba". A pokud budete číst dál, dozvíte se, čím si vandélie tyto názvy vysloužila.

Anatomie

Jedná se v podstatě o malé sumečky. Tyto poměrně drobné sladkovodní rybky se vyznačují poloprůsvitným až žlutavým podlouhým tělem úhořovitého tvaru. Vandélie dorůstají délky až šesti centimetrů, jsou však velmi úzké - pouhých pět milimetrů. Povrch těla je kompletně bez šupin. Kvůli své průhlednosti a malým rozměrům jsou vandélie ve vodě jen velmi těžko zpozorovatelné.
Ke svému parazitnímu stylu života jsou vandélie dokonale vyzbrojené. Ploutve jsou vyztuženy tvrdými, ostrými a špičatými paprsky, pouze v ocasní ploutvi tyto trny nenalezneme. Také na skřelích se nachází mnoho ostrých hrotů, směřujících vzad. Tyto útvary pomáhají vandéliím pevně se zaklínit do žaberních dutin svých hostitelů, na nichž parazitují. V ústním otvoru se nachází mnoho ostrých zubů, které snadno prokousnou cévy hostitele. Hlava je v poměru s tělem poměrně malá, zato břicho se může zdát velmi rozměrné až nateklé, nejčastěji tomu tak bývá bezprostředně po vandeliině krvavé hostině.

Styl života

Vandélie nalezneme v tropických sladkých vodách Jižní Ameriky - v povodí řeky Amazonky a řeky Orinoko. Zde parazitují na tělech větších vodních obratlovců, hlavně sumců. Ukrývá se pod kameny, v písku nebo v bahně na dně řeky, kde číhá na svou příležitost. Ve chvíli, kdy kolem proplouvá větší ryba, zaregistruje vandélie vodní proudy, vycházející zpod skřelí tohoto potencionálního hostitele. To je pro ni signálem vyrazit kupředu, neboť veškeré proudění tyto rybky instinktivně přitahuje. Skrze skřele se vandélie protlačí do žaberní dutiny své oběti, v níž se zaklíní svými ostrými a tvrdými ploutevními paprsky. V tuto chvíli již neexistuje možnost, jak by se napadená ryba mohla bránit a dostat parazita z těla ven. Kandiru následně svými ostrými zuby prokousne žaberní cévy a hoduje na krvi, která je pod velkým tlakem vystřikována ven. A právě tímto jednáním si kandiru vysloužila přezdívku "rybí upír". Během 30 sekund až dvou minut se kandiru zcela nasytí a poté tělo svého hostitele opouští.


Vandélie jsou přitahovány nejenom prouděním kapalin, ale též jakýmkoli slaným prostředím. A proto není žádným divem, že vinou svých instinktů občas nedopatřením proniknou do močové trubice osob, které močí ve vodě. A je jedno, jestli jde o muže či o ženu. Častěji se však obětí útoků šulinokaze stávají přece jenom muži. V močové trubici se pak vandélie zapříčí (stejně jako v žaberní dutině ryb) a je velmi problematické ji vytáhnout ven. Pokud není včasně odstraněna, nakonec uvnitř trubice uhyne a dochází k následnému zanícení napadeného penisu či vagíny. Odstranění parazita může být provedeno pouze chirurgicky; pokud k tomu nedojde, nastává otrava krve a člověk umírá pomalou a bolestivou smrtí. Poslední záchranou může být jedině amputace celého údu. Jihoameričtí domorodci považují vandélie za jedno z největších nebezpečí, které na ně ve vodě vůbec může číhat. Kandiru je nesrovnatelně obávanější než nechvalně proslulé piraně. V domorodých vesnicích je k nalezení většinou hned několik obyvatel, jejichž penisy byly z důvodu napadením vandélií amputovány. Před vstupem do vody se tedy většinou indiáni úzkostlivě chrání - buď si nasazují kokosové skořápky na své genitálie, nebo si pevně podvazují předkožku.

Zajímavosti

  • Varování před vandéliemi se nachází i v příručkách americké armády pro případ vojenských misí v Amazonii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama